Ve válce s vládou
Marek Řezanka
Nepůjdu na frontu. Řekněme to vládě.
Než Rusy zabíjet, radši skončím v báni.
Po boku fašistů nechci boje svádět.
S praporem Azov já nemám slitování.
Ať Andor Šándor sám v krytu svém se chrání.
Nebudu idiot, jenž pro Joea padne.
Já říkám válce dost. Zaslat zbraně? Žádné.
Ať táhne Fiala – a s ním další páni:
Bakalář, Rakušan – takto je to snadné.
Ve válce s vládou jsem, která žít mi brání.
Zastavte běsnění, tvrdím v první řadě:
Polsko a Slovensko s Českem řeži straní.
Jednejme o míru, ne o tancích v skladě.
Padlí již nevstanou – v krvi pochovaní.
K matkám se obracím – apelujte, paní
na toho, kdo vaše syny pěkně za dne
vstříc smrti posílá. Křičte: Je to vadné.
A co náš premiér? Válčí bez přestání
se svými občany. Prý že všechno zvládne.
Ve válce s vládou jsem, která žít mi brání.
V Iráku mrtvými plnily se kádě.
Co na to Evropa? Nevzdechnula ani.
Teď hodlá hladovět sluha po poradě?
Zmrzneme? Chcípneme? Pro co? Zadupáni.
Mír a s ním jistoty jaksi nejsou k mání.
Spojené státy jsou nádor, který chřadne.
Než ovšem zahyne, bujení má zrádné.
Víme, kdo na Rusko všechny popohání.
Ten, koho provází svinstvo mimořádné.
Ve válce s vládou jsem, která žít mi brání.
Ropu, plyn vypnou nám. Co horkých hlav zchladne?
Ať touha zničit vše, prosím, nepřevládne.
Kolaps je právě tu. Svět je k nepoznání.
Evropa skomírá. Co je na ní kladné?
Ve válce s vládou jsem, která žít mi brání…
Tento text pojímám jako apel na všechny občany, kteří již mají po krk toho, jak s námi Fialova vláda zachází.
Nenechme sebe a své syny nahnat na nesmyslná jatka pro splnění cílů, které ovšem nejsou ani trochu našimi cíli.
Nenechme se zcela zotročit k naprosté poslušnosti těch, kdo si přejí válku a sociální rozvrat.
Nepodporujme šílenství v podobě odpojování se od zemního plynu a ropy. Nechceme–li přijít o práci, hladovět a zmrznout, řekněme ne zcela zrůdnému posílání zbraní na udržování války, která již včera mohla skončit, kdyby zde byla vůle k jednání. Jenže vůle k jednání není ze stranu USA a k nim vazalské Evropské unie od roku 2014, kdy je vedena na Ukrajině nikým neřešená občanská válka. Minské dohody byly záměrně opomíjeny – a nedodržovány – Západem.
Odmítám bojovat za fašistu Banderu a jeho hodnoty, které nyní zlověstně ožily. Je to mé přesvědčení a právo. A věřím, že takových bude v naší zemi mnoho. Jen nás musí být slyšet: Chceme konec válečné operace na Ukrajině. Nepřejeme si eskalaci tohoto konfliktu. Odmítáme třetí světovou válku.
Nevychováváme své děti pro kamenné desky neznámým padlým či hromadné hroby bez křížů.
Fialova vláda je z našeho pohledu vláda škodlivá a zrádná. Vláda, která nás vydává napospas zbídačení, válce a utrpení. Zbavme se jí tedy dříve, než se ona zbaví nás.
Apeluji na hodnoty humanismu a rozumu. Odmítněme cenzuru, která zakazuje myslit. Nedovolme, aby se normou stalo udávání, které znemožňuje svobodu slova. A odmítněme být pokryteckými poskoky těch, kteří již ve světě napáchali tolik zvěrstev, že by je ani tlustá kronika nepojala (bohatě stačí si vzpomenout na „zbraně hromadného ničení“ a rozvrácený Irák).
Buďme, prosím, v tomto co nejvíce jednotní. Potom totiž proti nám nikdo nebude mít šanci. Kde nic není, ani Spojené státy americké neberou.